Ve zkratce? Máte-li míň jak pět procent, tak to máte blbě. Není zač.
Nejdříve jsem napsal úvod a povídání okolo a až posléze jsem chtěl dát tabulku. Pak mi ale došlo, že na moje komentáře většina z vás není zvědavá a že chcete vidět jenom tu tabulku. A tak jsem si ji dovolil dát hnedle nahoru. Veškerá vysvětlování a komentáře, které jsem k ní měl najdete pod ní. Asi by bylo dobré, kdybyste si je přečetli také. Ale víme svý, žejo…?
Pokud by vás cokoliv zajímalo, tak zvedněte telefon a doptejte se. A čím dřív to uděláte, tím spíš si to ještě budu pamatovat. Mám dost poznámek na papíře, ale dost toho mám jen v hlavě. A to zmizí.
Tabulka ani komentář nejsou poctivou analýzou. Není to článek do laického časopisu aby vysvětlil všechno a není to článek do odborného časopisu, aby byl stoprocentně přesný. Je to výstup středně důkladné rešerše s nějakým základním komentářem.
Jaký z toho plyne verdikt? Můžete uložit peníze se zanedbatelnou mírou rizika, s čistým (o náklady očištěným) výnosem 6,5 % ročně, bez vstupního poplatku a s dostupností peněz v řádu jednotek dnů. Můžete tak udělat jako fyzická i jako právnická osoba. (Můžete i víc, ale to už vyžaduje vklad minimálně milionu, protože už se jedná o fond kvalifikovaných investorů.)
Dovolím si v tento moment poznamenat, že problematika úvah o tom, jak mít uloženy peníze je na jednu stranu strašně jednoduchá, na druhou stranu ale hrozně složitá, protože musí odrážet váš život. Proto se teď vůbec nebudu zabývat tím, kdy jsou níže srovnávané nástroje vhodné. Prostě předpokládám, že máte promyšleno – kolik peněz a proč chcete mít uloženo v hotovosti, popřípadě v investicích se zcela minimálním rizikem a to, co vás zajímá je, jaký z nástrojů použít. Pokud toto promyšlené nemáte, měli byste se vrátit o krok až tři kroky zpět a promyslet to. Nejdřív řešte „co“, potom teprve řešte „jak“.
Pokud mi řeknete, že máte koupený nějaký firemní dluhopis za devět procent ročně a že je to lepší, tak vám řeknu, že jste nepochopili o čem jsem psal.
Jak to bylo
Úroková sazba ČNB už od června visí na hodnotě sedmi procent a vlastně celý poslední rok předtím postupně lezla nahoru. Dlouhodobě je součástí mojí práce vysvětlovat lidem, že není rozumné nechávat větší peníze na běžných účtech. Se zvyšováním sazeb spořící účty začaly připisovat nějaké výnosy, ale nic moc se tím nezměnilo. Trvám na tom, že mít uloženy peníze za dvě procenta, když je můžu mít se stejným rizikem uloženy za šest procent je pitomost. (hvězdička likvidita, jasně)
Situace byla do konce roku 21 taková, že si jednotlivé banky hrály s podmínkami spořících účtů, stanovovaly si na nich objemové limity a nechávaly velmi pohodlné marže. Nevím, jestli už tehdy měl retailový klient možnost pořídit si nějaký investiční nástroj, který jede na čistých repo obchodech (letmo zmíněno níže), každopádně ani já jsem o podobné možnosti nevěděl a aktivně ji hledat mě nenapadlo. Člověk se pořád učí. V takovéto situaci sazeb je většina z nás poprvé.
Na začátku roku přišel Edward (kdo mě znáte, tak víte, že je to můj velmi oblíbený investiční nástroj) s tím, že v hotovostním portfoliu (tedy limitně bezrizikovém) začíná úročit hotovost. Pokud všemu rozumím správně, tak Edward tak činí formou úložek do bank, které posléze provádí tzv. repo operace, tedy že tyto prostředky ukládají přímo u ČNB a získávají tak z úložek procenta odpovídající té klíčové sazbě, která se (shodou okolností – he he) jmenuje 2T repo sazba. Dnes tedy 7 %. Po odečtení nákladů všech článků řetězce nám jakožto koncovým klientům Edward připisuje 6,25 % za „de facto“ bankovní vklad, který je dokonce pojištěn v rámci garančního systému finančního trhu. Pokud na jedné straně stál spořící účet se sazbou čtyř procent (a to jen pro úložky např. do tříset tisíc), tak Edward vcelku jasně vítězil a to i přesto, že oproti spořícímu účtu nebyla dostupnost peněz okamžitá, ale např. v rámci týdne až deseti dní. Ovšem za tu dobu vznikly – a pravděpodobně budou i dál vznikat i jiné nástroje.
Jak to je teď?
Vznikly fondy peněžního trhu, které dělají prakticky čisté repo operace. Od Edwarda mají některé odlišnosti, zejména kolem nákladů a tedy výsledného čistého výnosu, dále o časové dostupnosti peněz a hlavně pak v tom, že ony ostatní alternativy už se chovají jako běžné fondy, respektive jsou běžnými fondy. Rozdíl je zejména v tom, že výnos vám neslíbí, ale hovoří jen o očekávaném výnosu, který ovšem můžeme očekávat se značnou měrou jistoty. Další rozdíl je převážně v tom, že se zisk nedaní srážkovou daní u zdroje jako u klasických spořících účtů, ani ročně, jako je tomu u Edwarda ale jako u klasických cenných papírů a fondů. Tedy jen v případě prodeje a to s tím, že je možné uplatnit u daní časový test a oproti výnosům odečíst pořizovací cenu coby náklad. Vzhledem k tomu, že to je ale hotovost, kterou pravděpodobně budete vybírat dříve, nebral bych to jako nějak zásadní faktor. To jsou právě ty věci, které můžete vyčíst ze srovnávací tabulky.
Neplaťte vstupní poplatky
S tím se váže poslední upozornění. Poradci mají vždy možnost zcela „slevit“ ze vstupního poplatku, resp. ho vůbec neuplatnit. Pokud se se svým poradcem vyloženě nedohodnete na tom, že poplatek je fér odměna za jeho služby, tak trvejte na tom, že poplatek bude nulový, popřípadě si řekněte, já vám to udělám za nulu.
Šest a půl procenta? A není to málo?
Je a není. Můžete mít víc. Ale cokoliv nad těch šest a něco procenta už bude výměnou za riziko. A my se tu bavíme o investicích s rizikem limitně se blížícím nule.
A mimochodem – stejná sazba má samozřejmě krom vašich úspor i vliv na cenu úvěrů. O tom, jak si například teď stojí hypotéky a jestli je dobrá anebo špatná doba na to si nějakou vzít, se rozepisuju hnedle tady vedle.
Napsat komentář